Tišnovský komorní orchestr
Obvykle je přístupný po vánočních bohoslužbách v boční kapli. Tišnovský pohyblivý betlém byl zhotoven v Brně roku 1935 panem Aloisem Vajerem, bývalým kotlářem, tehdy důchodcem ve věku 78 let jako čtvrté dílo. Zhotovení i s uvedením do provozu trvalo čtyři měsíce. Betlém se skládá z osmi skupinek, v nichž je celkem 52 osob, z toho je 46 pohyblivých. Pohyb všech osob i zvířátek se děje většinou pomocí řetízků z jízdních kol. Mezi figurkami jsou ladně rozestavěny stromy a keře, což dodává betlému veselý ráz. Celý betlém je uložen v rozkládácí bedně o rozměrech 200 x 60 x 195 cm. Figurky uvádí do pohybu elektromotor o síle 0,15 HP. Opravu a zrestaurování betlému panem Aloisem Vítkem v letech 2014 - 2015 zajistila společnost Art Periscope.
WWW: http://www.farnosttisnov.cz/
Adresa kostela: Kostelní 16
GPS: 49°20'54.96"N, 16°25'28.2"E
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Václav Kotlář
Historie kostela a farnosti sv. Václava v Tišnově začíná na počátku 13. století, ještě před založením kláštera Porta Coeli. Patrocinium chrámu ukazuje na pravděpodobný vztah zakladatele, kterým mohl být sám panovník, k vládnoucímu rodu. Listina olomouckého biskupa Roberta z roku 1239 pak založila trvalý vztah mezi chrámem a klášterem Porta Coeli, který měl právo dosazovat ke kostelu a do farnosti duchovní správce. Tento vztah přetrval více než půl tisíciletí.
V průběhu své historie byl chrám mnohokrát opravován a přestavován, vždy když se nad ním přehnaly bouře časů, kdy býval vypleněn, pobořen či se stal obětí požárů a dalších přírodních katastrof. Tak tomu bylo po husitských válkách, kdy obnova chrámu spojená s jeho přestavbou trvala téměř celé století, ale také v průběhu další doby, zvláště po švédském plenění během třicetileté války a po několika mohutných požárech v 17. a 18. století. Poslední velkou přestavbu provedl tišnovský farář P. Josef Fetter v letech 1846 – 1855.
Nejstarší částí chrámu je pozdně gotická kostelní věž dokončená roku 1543, která původně stávala samostatně a její zvon „Sv. Antonín“, který zní nad městem pod Květnicí již od roku 1672.
Mezi nejvýznamnější památky patří socha sv. Anny „Samotřetí“ z roku 1517, jejíž kopie se nachází v tišnovském muzeu a gotická monstrance z roku 1520 zapůjčená v současnosti Moravské galerii. Dominantou interiéru chrámu je oltářní obraz sv. Václava rakouského malíře Ignaze Dullingera z roku 1848. V parčíku u kostela se nachází sousoší Piety z dílny významného moravského barokního sochaře Ondřeje Schweigela.