Betlém je typické postmoderní dílko o velikosti cca 2 m2, jedná se o organickou instalaci, která se mění v čase tak, jak děti rostou a noví lidé přicházejí. Základem jsou biblické postavičky, které vyráběli a vdechli jim v roce 2016 život místní lidé ze společenství. Postavičky se používají celoročně v nedělní škole. Mají pohyblivé končetiny i tělo a dají se namodelovat do různých pozic, což v celkové instalaci působí velice dramaticky a působivě. O Vánocích postavičky společně s přírodninami rozehrávají vánoční příběh před stolem Páně. Betlém nestaví jedna osoba, vždy ho sestavujeme společně, tedy ti kdo chtějí a baví je to, tu chvíli tvorby si užíváme. Tak to bylo i při výrobě jednotlivých biblických postaviček, které jsme vyráběli 2 dny společně a pod vedením odbornice z Biblické společnosti, nejedná se tedy o lecjaké postavičky, jsou chráněny licencí této společnosti a Ducha každé z nich, jim vdechl jejich tvůrce. Jsme proto rádi, že mohou o Vánocích udělat radost i veřejnosti a být součástí Betlémské instalace.
WWW: http://www.cce-brandysnadlabem.cz/
Adresa kostela: Horova
GPS: 50°11'16.300"N, 14°39'50.750"E
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Petr Pivoňka
Návaznost na dopravu:
Doprava: MHD z Prahy Černý Most (linka 346, 367, 379), také Českomoravská a Letňany (linka 375); ČD Brandýs nad Labem na trati Čelákovice-Neratovice; autobus z Mladé Boleslavi.
Kostel (sv. Petra) Na Vyšším Hrádku je pokládán za nejstarší chrámovou stavbu v Brandýse nad Labem. První zachovaná písemná zmínka o něm pochází z r. 1304. Chrám v ní figuruje jako jedna z položek ve výčtu zboží postupovaného staroboleslavské kapitule. Od 2. poloviny 17. století se objevuje názor, že stavbu založil kníže Vladislav I. To by dobu jeho vzniku situovalo mezi rok 1109 - 1125. Nikde se ovšem nedozvídáme, co zavdalo tomuto datování příčinu. Lze se jen domnívat, že to byl nám dnes neznámý nález, který na dobu Vladislavovu odkazoval. To je pravděpodobné i proto, že v letech 1665 – 1670 došlo k rozsáhlé barokní opravě kostela silně poškozeného třicetiletou válkou. Při opravě byla m.j. nahrazena prolomená původní klenba plochým stropem a gotická dlažba stávající černobílou mozaikou. Největší stáří chrámu přisuzuje ve své Kronice české Václav Hájek z Libočan. Ten jeho založení klade do r. 942, tedy do doby Boleslava I. Historikové však pokládají jeho tvrzení za nepodloženou smyšlenku. Zlatá doba kostela končí husitskými válkami. R. 1418 je v něm ustanoven poslední farář. Po bitvě u Lipan připadl straně podobojí, ke které se ve městě hlásilo prakticky všechno obyvatelstvo. Pro nedostatek kněží však nebyl obsazován a bohoslužby se v něm konaly pouze příležitostně. Tehdy také zaniká původní fara. Těžce poškozen byl v průběhu třicetileté války. Za Josefa II. byl kostel uzavřen a uvažovalo se o jeho zboření. V 19. století jej užíval řád piaristů, později sloužil ústavu slepých. V druhé polovině 20. století byl užíván jen výjimečně, od konce 70. let sloužil jako skladiště. V roce 1994 ho Římskokatolická církev svěřila Českobratrské církvi evangelické. Ta ho po rozsáhlé vnitřní i vnější opravě uvedla do provozu o velikonocích 1996.