Betlém ve šlapanickém kostele je vyřezán v tradičním duchu místním řezbářem Jiřím Machem. Jeho rozměry jsou 2 x 0,95 m. Je zhotovenovený na míru pod římsu bočního oltáře archanděla Michaela. Vznikal ve třech etapách v letech 2011 - 2023, přičemž bylo použito především lipové dřevo v kombinaci s dalšími dřevinami jako je ořech, švestka, třešeň a hruška. Konečná povrchová úprava figur je provedena voskováním, které zvýrazňuje strukturu a barvu dřeva. Autor se inspiroval svými vzpomínkami z dětství a držel se tradičních návrhů betlémů. Proto zde nenajdete žádné figury současných světců ani modely českých staveb a objektů. Čisté dřevo a vysoká kvalita zpracování nadchne starší i mladší generaci. Pro umocnění atmosféry je celý betlém podsvícený. Další zajímavostí je, že na svátek Zjevení Páně 6. ledna je ležící Ježíšek v jesličkách nahrazen postavou sedící Panny Marie s Ježíškem na kolenou. V ten den jsou také přidány postavy Tří králů.
WWW: http://www.farnostslapanice.cz
Adresa kostela: Masarykovo nám.9
GPS: 49°10'10.56"N, 16°43'35.4"E
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Pavel Horák
Návaznost na dopravu:
Z Brna Hlavního nádražní trolejbusem číslo 31. Do Šlapanic dále zajíždí linka IDS JMK 151 a 710 a dále je možné využít i vlakové spojení linkou S6.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící na nejvyšším místě Masarykova náměstí, je nejstarší a nejhodnotnější stavební památkou města. Vzhled původní románské stavby vzniklé zřejmě koncem 12. nebo začátkem 13. století, se nedochoval. Pouze základ jižní strany presbytáře a jádro věže, v jejímž prvním patře je zazděna románská hlavice, nám tento sloh dokládají. Raně gotickou stavbu z přelomu 13. a 14. století naznačuje pouze dodnes dochované gotické žebroví v presbytáři a fragmenty oken a dveří, nalezené pod omítkou roku 1984. Ve středověku byl celý objekt obehnán hradbou s baštami a tvořil tzv. kostelní tvrz, která měla chránit obyvatele bohaté osady před vojenským nebezpečím. V roce 1401 se však kostela zmocnila tlupa loupežníka Keyzolta a při potyčce s nimi byl kostel zpustošen. Za husitských válek, roku 1449, jej vypálil a zpustošil Jan z Boskovic. Ve třicetileté válce, při obléhání Brna Švédy byl úplně vydrancován a další požáry jsou připomínány v letech 1667 a 1733, kdy vyhořela skoro celá obec, fara i kostel. V letech 1753-1755 byl zchátralý kostel přičiněním olomouckého scholastika a šlapanického faráře Gianiniho zbarokizován (v původním gotickém slohu zůstal pouze presbytář). O dva roky později opět vyhořel. Dnešní vzhled kostela tedy pochází z roku 1757. Dodnes se zachoval barokní oltář s obrazem Panny Marie Nanebevzaté od Johanna Endlingera, malíře, jenž namaloval i obraz svatého Michala na bočním oltáři. Tento světec byl patronem Kůru literátského tzv. Bratrstva sv. Michala, založeného při farním kostele již v roce 1617. První varhany nechal pořídit děkan P. Holoubek (1819-1895). Nástroj byl pořízen z peněžního odkazu P. Vincence Vzácného (zemřel 23. 4. 1861), který zanechal k tomuto účelu 1000 zlatých. Ty nynější pocházejí z Krnova a byly instalovány v únoru 1973. V roce 1887 byla kostelní věž zvýšena na 36 metrů a opatřena charakteristickou cibulovitou bání a věžními hodinami ze zrušeného podolského zámku. Roku 1919 byl kostel pokryt pálenými taškami. Kostel obklopoval do roku 1832 starý hřbitov, jeden z jeho náhrobků nesl letopočet 1565. Od listopadu 1989 do srpna 1990 byla provedena nákladná celková rekonstrukce kostela.