Archiv 2020 – 29. 11. 2020 | Praha
V mnohých kostelích se již nyní připravujeme na advent a chystáme věnce, které má na první adventní neděli, letos tedy 29. listopadu, ozářit první svíce. Ale nad vším visí otazník: budeme moci slavit Vánoce? Máme vůbec chystat jesličky, stromky…?
Očekávání
Adventní doba je časem přípravy. Letos nebude zřejmě možné chodit na podnikové večírky, na koncerty, a ani školy nebudou pořádat žádná předvánoční setkání. Je to smutné. Ale možná to můžeme pochopit jako výzvu: pojďme objevit hodnotu očekávání. Vždyť postupné rozsvěcení svící, kdy každou neděli před Vánocemi jednu přidáme, naznačuje blížící se Vánoce.
Jak na to?
Jak se takové očekávání prožívá? Dnes večer nikam nemusíme. Můžeme zhasnout zářivky, vypnout televizi a zapálit první svíci na adventním věnci. A pak si v šeru místnosti zkusme vybavit dnešní den. Co v něm bylo hezké? Stálo za to dnešní den prožít? I kdyby v něm byla jen jedna drobná radost, nebylo to marné. A najednou přicházejí slova: „Díky za dobré lidi! Nechci žít jen naprázdno. Chci dobro pro blízké, pro děti, přátele. Bože, pomoz mi žít skutečné dobro…“ A z krátké chvíle u adventního věnce je náhle modlitba.
Má to význam?
Nevíme, zda budou Vánoce „v plné parádě“ jako v předešlých letech. Zvolnění tempa ale nemusí být jen prohrou. Možná přinese objevení „pokladů“, na jejichž hledání léta nebyl čas. Pak adventní věnec, jesličky i stromky... měly smysl!
P. Michal Němeček